Už bylo dobře,teď bude jen ...

-zuby- Potkan je hlodavec, což znamená, že disponuje jedním párem hlodavých zubů v každé čelisti. Důležité je, že hlodáky neustále dorůstají (docela rychle, asi 2 mm za týden) a potkan musí mít možnost si je obrušovat na něčem tvrdém (pro podrobnosti jdi na Krmení a Běžná zdravotní péče). Horní hlodáky jsou kratší (4 mm) než hlodáky spodní (7 mm). Oboje mají žlutou až oranžovou barvu – čím starší zvíře, tím tmavší odstín zubní skloviny. Kromě horních a spodních hlodáků má potkan také 12 stoliček, které slouží ke žvýkání „nahlodané“ potravy. Stoličky má potkan pouze jedny na celý život. -Hmatové vousky- Jsou pro potkana velice důležité. Spoléhá na ně víc než na zrak. Potkan jimi neustále rychle pohybuje (až 7krát za sekundu), může jimi pohybovat dopředu i dozadu, a to dokonce na každé straně jiným směrem zároveň. Pomocí těchto pohybů získává potkan informace o okolí, dostupné potravě, ostatních potkanech, slouží mu k orientaci a pomáhají při udržování rovnováhy. Podněty zachycené hmatovými vousky (dotyk) způsobí podráždění chlupového váčku (folikulu), odtud putují do mozku, kde jsou vyhodnoceny. U rexů (a jiných variant srsti – Standardy) nejsou vousky rovné a tuhé, jsou kudrnaté a kratší. Jejich efektivita je vzhledem k tomu až poloviční. Poškození hmatových fousků je pro potkana nepříjemné a může ho handicapovat po dobu než mu narostou nové (přestože se mozek nově vzniklé situaci rychle přizpůsobí). -Ocas- Má termoregulační a rovnovážnou funkci. Díky tomu, že je spoře osrstěn a má v poměru k tělu velký povrch, slouží ocas ke snižování a zvyšování tělesné teploty. To se děje pomocí smršťování a roztahování cév v ocase. Pomocí ocasu potkan udržuje rovnováhu při lezení po lanech, různých tyčích a jiných úzkých předmětech. Pomocí něj se také přidržuje. Navíc, jak jsem zjistila, většině potkanomilců je potkaní ocas extrémně příjemný. Bohužel, u zbytku populace je tomu právě naopak. Potkaní ocas si většina lidí oškliví („Oni jsou docela pěkní, jen kdyby neměli ten ocas…“). Existuje také bezocasá forma potkana – manx (koukni na Standardy). Pokusně bylo dokázáno, že tito potkani se rychleji zahřívají a mnohem pomaleji ochlazují, mohou mít rovněž problémy s rovnováhou. V některých státech je chov manxů – stejně jako dumbo, fuzz a rex potkanů – považován za týrání zvířat. -Zrak- Potkan má dichromatické (dvoubarevné; modro-zelené) vidění. Je schopen rozlišit zelenou od modré, červená barva se mu jeví jako tmavá. Barvy, které vidí jsou mnohem bledší než jak by je vnímal člověk (člověk má vidění trichromatické – červeno-zeleno-modré). Barevné vidění u potkana nehraje velkou roli. Větší roli než barva hraje jas. Potkani jsou schopni velmi dobře rozlišovat světlé od tmavého. Zrak jako smysl není u potkanů příliš dobře vyvinut, mnohem důležitější je čich, sluch a hmat. Přesto mají dobré prostorové vidění. Protože mají oči umístěny po stranách hlavy, mají větší zorné pole, ale horší binokulární vidění než člověk, protože zorná pole obou očí se překrývají méně než u lidí. -Čich- Hraje v životě potkana jednu z nejdůležitějších rolí. Fungování čichového ústrojí je poměrně složité, proto se zaměřím na jeho praktické využití. Pomocí čichu se potkan orientuje zejména v otázkách: sexu – pochopitelně sem patří rozlišování pohlaví, ale také určování pohlavní zralosti - sameček dokáže čichem rozlišit, jestli je samice v říji, březí nebo těhotná (to kdyby uměli muži) sociálního postavení – jestli se jedná o jedince v podřízeném nebo nadřízeném postavení skupinové příslušnosti – jedinci vlastní rodiny se orientují podle pachu Jak je vidět, hraje čich důležitou roli v potkaní komunikaci. Nejdůležitějším zdrojem informací je potkaní moč, respektive feromony v ní obsažené. Takto získaná informace může i zpětně ovlivnit chování potkanů (např. přítomnost dospělého samce urychluje dospívání pubertálních samiček). Co se zraku a čichu týče, bylo zjištěno, že albinotičtí potkani mají sklon k poškození těchto smyslů. Toto se však netýká sluchových kvalit. -Sluch- Člověk je schopen vnímat zvuky o kmitočtu 16 hZ až 20 kHz. Všechno nad 20 kHz nazýváme „nadzvuk“. Proto mají potkani z našeho pohledu schopnost slyšet „nadzvukově“, protože slyší zvuky v rozmezí 200 hZ až 80-90 kHz. Zvuky o frekvenci okolo 20 kHz vydávají potkani když jsou ve stresu nebo ohrožení (když zahlédnou predátora, cítí se sociálně izolovaní, něco je bolí, nebo když saháte na neochočeného potkana). Zvuky o frekvenci 30 – 50 kHz vydávají potkání mláďata když chtějí přivolat matku nebo po nich matka šlape. Krátké zvuky o vysoké frekvenci vydávají potkani, jsou-li v nějaké příjemné situaci (např. před krmením). Přijímání a vyluzování zvuků hraje roli také v sexuálním chování. -Chuť- Chuťové počitky jsou důležité pro přežití (viz potkaní ochutnávači v sekci Etologie). Nikdo snad nepochybuje o tom, že potkani jsou vysoce inteligentní. Jedna špatná zkušenost s nějakým druhem potravy stačí k tomu, aby se jí potkan už nikdy v životě nedotkl. Bylo zjištěno, že u potkanů (podobně jako u lidí) funguje určitý mechanizmus, který napomáhá tomu, aby si potkan zajistil ve stravě všechny potřebné nutrienty. Pokud se mu něčeho nedostává, dostane silnou chuť na takovou potravinu, která postrádanou látku obsahuje. --Pravák nebo levák-- Tohle je perlička na závěr. Věděli jste, že i mezi potkany existuje dominance hemisfér spojená s pravo - a levorukostí? Ehm, pardon, pravopackovostí a levopackovostí, že ano. Pokusně bylo zjištěno už v roce 1930, že většina potkanů (70 – 80%) používá více pravou přední packu a existují i potkani (stejně jako lidé), kteří používají obě packy stejně často.